O sbírce
Jindřichův Hradec patřil od středověku po několik staletí k nejvýznamnějším českým městům. Ještě v polovině 17. století byl se 405 obývanými domy druhým největším městem po Praze. Součástí jeho rozkvětu byla významná obchodní a řemeslná činnost propojující je s místy v Čechách a na Moravě i řadou evropských měst. Rozvoj řemesel přispíval od 2. poloviny 15. století k utváření také urbanistického rázu Jindřichova Hradce.
Především cech soukenický byl již v 15. století úspěšně rozvinutý a obchodní aktivity místních soukeníků lze srovnávat s obchody v obdobných místech střední Evropy. Význam a historii tohoto cechu dokládají nejrůznější archivní listiny, v muzejních sbírkách se nachází honosná polychromovaná truhlice z roku 1683, korouhev soukeníků a cínová cechovní konvice z roku 1652. V expozici řemesel jsou vystaveny dřevěné ferule, čili právo cechmistra, svícny, ve venkovní expozici v podloubí muzea pak vývěsní štíty a cechovní znamení.
Období 19. století a mladší reprezentují výrobky a výrobní prostředky řemeslníků působících ve městě a jeho blízkém okolí, v několika případech i v celoevropském rozměru. Řadíme k nim výrobky jako svícny, světla, osvětlení; truhly, truhlice a pokladnice; hudební nástroje a jejich pomůcky; razítka, obuvnická kopyta a formy, kamenná a kovová závaží, nejrůznější váhy, nástroje a pomůcky rybářů, truhlářů, lakýrníků, kovářů a podkovářů; korouhve, cechovní vývěsní štíty a cedule, kovové cedule označení ulic, měst, oblastí a správních území; stojánky na cigarety, doutníky a zastřihovače špiček doutníků, krabičky na cigára a mnohé další. Jednou z největších akvizicí bylo získání kompletního vybavení kolářské dílny Jaroslava Javůrka. Byl pokračovatelem dlouholeté rodinné kolářské tradice, která byla nepostradatelná pro široké okolí rodného Mirochova. Unikátem ve fondu je kovaná truhla na 27 západek, uzamykatelná jediným klíčem. Součástí fondu jsou staré velké dřevěné tkalcovské stavy, dlouhodobě zapůjčené do místní expozice Muzea gobelínů a
Fond řemesel se významně rozrůstá i v současnosti. Mnohé rodiny věnují muzeu dobové artefakty připomínající jejich předky, příbuzné či rodinné firmy převážně působící na konci 19. a v první polovině 20. století přímo v Jindřichově Hradci či na území našeho jindřichohradeckého regionu. Díky tomu lze dokumentovat dovednosti mnoha nejrůznějších řemeslníků a činnosti, na které se kvůli moderním výrobním technologiím postupně zapomíná.
