O sbírce
Základ fondu, jenž v současné době čítá téměř sedm tisíc evidenčních čísel, položil koncem 80. let 19. století muzejní ředitel a kustod František Lego, který při přípravě národopisných výstav v rocích 1891, 1894 a 1895 v Praze a Jindřichově Hradci posbíral velké množství národopisného materiálu z regionu, jenž se stal základem nejenom národopisného fondu. Velké soubory ve fondu jsou tvořeny především blatskými lidovými kroji a krojovými součásti, pro které je typická bohatá výšivka hedvábím, barevnými skleněnými korálky, flitry a někdy i rybími šupinami. Dále honosným měšťanským textilem hlavně z druhé poloviny 19. století spolu s oděvními doplňky jako jsou vějíře, kabelky, slunečníky, boty, klobouky, čepce a šperky. Dalšími zajímavými soubory jsou církevní a bytový textil, kraslice, perníkové a modrotiskové formy, hračky, loutky nebo kuchyňské náčiní. Speciální postavení má kolekce s produkcí místních textilních továren a také proslavená gobelínová dílna Marie Hoppe Teinitzerové. Důležitou součástí fondu jsou betlémy, jejichž sběrem se muzeum již několik desítek let systematicky zabývá a v depozitáři se jich nachází téměř sto padesát. K unikátním patří především největší lidový mechanický betlém na světě, Krýzovy jesličky, jejichž autorem je místní punčochářský mistr Tomáš Krýza (1838 – 1918), který betlém vytvářel více jak šedesát let. Další zajímavostí jsou papírové jesle z Lodhéřova z přelomu 18. a 19. století, několik historických mechanických betlémů a také kolekce jesliček současných jihočeských tvůrců, jejichž sběr a dokumentace je jednou z priorit muzea.
