O výstavě
Vojtěch Kubašta (7. října 1914, Vídeň – 7. července 1992, Dobříš) svůj umělecký talent skloubil s technickými dovednostmi architekta a stal se průkopníkem prostorové knihy. Jeho díla se nacházejí ve sbírkách po celém světě.
Po studiu architektury na ČVUT v Praze se věnoval nejprve knižní grafice. Od čtyřicátých let 20. století vytvářel ilustrace do knih a později dětské knížky a první prostorové betlémy a knihy, které se staly jeho celoživotní náplní. Jeho tvorba měla obrovský mezinárodní úspěch. K roku 2018 byly jeho dětské knížky přeloženy do sedmatřiceti jazyků a prodalo se jich přes 35 milionů.
Život
Vojtěch Kubašta se narodil roku 1914 ve Vídni v rodině českého bankovního úředníka. Po vzniku Československa se rodina přestěhovala v roce 1919 do Prahy, kde umělec žil a tvořil až do konce svého života. Od dětství rád kreslil a tvořil nejrůznější věci z papíru, ve dvanácti letech vytvořil první betlém. Jeho vzory byli Mikoláš Aleš a Josef Lada. Po absolvování reálného gymnázia vystudoval architekturu na ČVUT v Praze (1933–1938), kde jeho pedagogy byli např. Oldřich Blažíček, Zdeněk Wirth, V. V. Štech a Antonín Engel.
Od roku 1937 se věnoval knižní grafické úpravě pro pražské nakladatelství Vladimíra Žikeše. V roce 1941 přednášel reklamní grafiku na Rotterově škole v Praze a po jejím zavření pracoval jako dělník v pražské továrně Baklax. Během okupace ilustroval několik knih pro děti s říkankami Čeňka Sováka.
V období 1942–1949 byl grafikem nakladatelství Aventinum. Po válce spolupracoval také s jinými nakladatelstvími, např. s Vyšehradem, se Slovturem a znovu s Žikešem. Po Únoru 1948 byla velká nakladatelství zestátněna a malá bez náhrady zrušena. Kubašta pokračoval ve své práci a jeho doménou se stala dětská kniha. Od roku 1953 navázal úspěšnou několik desetiletí trvající spolupráci s nakladatelstvím Artia, které prodávalo české knihy v zahraničí. Kubaštovy knihy vyšly v překladech do 22 jazyků.
V Čechách se Kubaštovy zahraniční úspěchy nijak neoslavovaly a veřejně nebyl příliš známý. Například v publikaci vydané v roce 1973 k dvacátému výročí činnosti nakladatelství Artia není jeho jméno vůbec uvedeno, přestože byl nejúspěšnějším autorem nakladatelství. Jemu to nevadilo, nemusel být členem svazu umělců a KSČ, chtěl hlavně kreslit a mohl si pracovat po svém. Měl dcery Helenu (nar. 1945) a Dagmar (1948), s nimiž měl velmi hezký vztah. Mohly si hrát v místnosti, kde tvořil, při práci si s nimi povídal, večer jim četl a chodil s nimi na procházky po milované staré Praze.
V roce 1989 byla k umělcovým 75. narozeninám uspořádána výstava v Praze. Zemřel v Dobříši po mozkové příhodě, pochován je na hřbitově Na Malvazinkách.
Dílo
Ve čtyřicátých letech 20. století ilustroval dětské knihy (Kouzelné obálky, 1943, Doležalovo nakladatelství v Červeném Kostelci; Příběhy z medové stráně, 1943, Vyšehrad v Praze, U Toledské brány, 1944, Vyšehrad v Praze).
Důležité místo v umělcově tvorbě zaujímají čtyři reprezentativní alba s ručně kolorovanými listy s tématem pražských architektonických památek, které vydalo nakladatelství Aventinum koncem druhé světové války. Jsou to Loretánská meditace a Melancholie Strahova s úvodním slovem Jiřího Karáska ze Lvovic, soubor věnovaný Valdštejnskému paláci s úvodem od Zdeňka Wirtha a cyklus Klementinum s úvodní textem Zdeňka Kalisty.
V poválečném období se Kubaštova tvorba přesunula z grafické úpravy knih pro dospělé k trojrozměrným papírovým betlémům a především pokračoval v práci na knihách pro děti. Ty nejen ilustroval, ale také vytvářel podle vlastních návrhů trojrozměrné rozkládací knihy, ve své době na světové úrovni. Díky jejich exportním vydáním z Artie je dodnes ve světě uznáván jako jeden z průkopníků prostorové dětské knihy.
V roce 1956 vytvořil k dvoustému výročí Mozartova narození výpravný soubor třinácti barevných litografií Mozart v Praze. Pro Prahu vytvořil mnoho propagačních a turistických předmětů a pohlednic. Dlouhá desetiletí se prodával jeho papírový pražský orloj s pohyblivým kolečkem apoštolů.
K pozoruhodným Kubaštovým dílům patří plán Mekky, vytvořený v roce 1977 pro Írán, nebo kniha Jak Kolumbus objevil Ameriku, která sloužila v některých zemích jako učebnice. Kubašta jako první ilustroval legendárního Medvídka Pú od A. A. Milneho nebo Vejce a já od Betty MacDonaldové. Některé jeho knihy vyšly za socialismu také česky (např. O červené Karkulce, 1957), jiné byly vydány až po roce 1989. Z pozdějších knih, které ilustroval, jsou známé zejména naučné knihy H. a E. Škodových Už vím proč I a II (1979, 1980) a Zákulisí velkoměsta (1982).
Kubašta ilustroval v různých kompilacích přes 150 prostorových pohyblivých knih, několik set titulů klasických prostorových knih, desítky betlémů a prostorové i ploché pohlednice či omalovánky. Vytvořil také trojrozměrné knižní verze filmů studia Walta Disneyho Sněhurka a sedm trpaslíků, Méďa Béďa, Mickey Mouse a 101 dalmatinů. Jeho díla jsou v muzeích v Itálii, Austrálii, Japonsku a Číně. Velkou kolekci výtvarníkových knih schraňuje americké muzeum Bienes Museum of the Modern Book na Floridě.
Jedinečná díla Vojtěcha Kubašty budou návštěvníky Muzea Jindřichohradecka provázet po celou sezónu. Autorova tvorba bude představena nejen na Výstavě pohádek, ale také v rámci vánoční výstavy v kostele sv. Jana Křtitele.
Fotoalbum
