ODBORNÁ KONFERENCE Knižní kultura 19. století
Ve dnech 20. – 21. září 2017 proběhla v Muzeu Jindřichohradecka odborná konference Knižní kultura 19. století. Muzeum ji pořádalo za podpory Národního muzea a Metodického centra pro knižní kulturu a literární muzea při Památníku národního písemnictví. Konference byla připravena při příležitosti 220. výročí založení největší mimopražské tiskárny 19. století - Landfrasovy tiskárny v Jindřichově Hradci a volně navázala na konferenci Tiskárny a tisky 19. století, která se konala v roce 1997. V průběhu konference se podařilo naplnit hlavní cíle letošního setkání, jimiž bylo komplexní sledování problematiky knižní kultury celého 19. století a rozvíjení mezioborové spolupráce a spolupráce paměťových, akademických i vědeckých institucí.
Na konferenci se sešlo 68 účastníků, z nichž 35 vystoupilo s 33 příspěvky. Konferenci slavnostně zahájil starosta města J. Hradec Ing. Stanislav Mrvka a ředitel Muzea Jindřichohradecka PhDr. Jaroslav Pikal. Příspěvky byly rozděleny podle původního záměru odborných garantů konference (PhDr. Štěpánka Běhalová,Muzeum Jindřichohradecka, Ph.D., PhDr. Jaroslava Kašparová, Ph.D., Praha, Mgr. Alena Petruželková, Památník národního písemnictví, Mgr. Martin Sekera, Ph.D., Národní muzeum, Mag. Dr. Michael Wögerbauer, Akademie věd ČR) do několika tematických bloků.
V úvodním středečním bloku, jehož moderování se ujal přední knihovědec a vysokoškolský pedagog, autor monumentální Encyklopedie knihy, docent Petr Voit, zazněly příspěvky, které se týkaly časového a terminologického vymezení tématu. Příspěvky odborníků z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR Claire Madl a Michaela Wögerbauera zachytily období přechodu 18. století k „dlouhému“ 19. století v oblasti knižní kultury. České evangelické tisky v letech 1781-1861 reflektoval profesor Zdeněk R. Nešpor z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Terminologickým otázkám knižní kultury 19. století se detailně věnoval ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera. Zazněla též témata mezinárodního rozsahu, a to především prostřednictvím kolegů z Filozofické fakulty Prešovské univerzity Naděždy Juriščinové a Patrika Derfiňáka. Jeho příspěvek o rodině knihkupců a vydavatelů Révaiovců připravil posluchače na rozsáhlý odpolední blok, který se týkal nakladatelství, tiskáren a knihkupectví 19. století. Jednotlivé příspěvky byly věnovány pražským podnikům Františka Šimáčka (Pavel Muchka), Jana Otty (Svatopluk Herc), olomouckého Eduarda Hölzela (Petra Kubíčková, Lubomír Novotný) a navázaly na ně též příspěvky ze čtvrtečního dopoledne, kde byla věnována značná pozornost jindřichohradecké Landfrasově tiskárně (František Fürbach, Štěpánka Běhalová, Helena Hálová) a českobudějovickým tiskárnám (Helena Stejskalová). Celá řada příspěvků byla soustředěna k vnější podobě knihy - fenoménu 19. století litografii (Lucie Heilandová, Jana Vránková), výzdobě knihy (Markéta Dlábková, Jan Štefan, Zdeňka Bosáková, Miroslav Kouba), knižní vazbě (Radomír Slovik, Vlastimil Kolda) a typografii 19. století, kterou průlomově detailně zpracoval na příkladu Landfrasovy tiskárny profesor Jan Solpera. Čtenářství a vlastnictví knih se týkaly příspěvky Jaroslavy Kašparové (osobní knihovny Národního muzea), Moniky Vlasákové, Lenky Novákové, Karola Bílka, Lukáše Hedmega a Marty Konířové. Mimořádně zajímavé byly též příspěvky Jindřicha Čeladína o knihnosičství na Litvě, Petra Píši k autorské činnosti Václava Rodomila Krameria a Markéty Holubové o tištěné produkci k poutnímu místu Mariazell. Tematiku kramářských písní doplnili Monika Szturcová a Jakub Ivánek. Závěrečné slovo konference patřilo docentu Petru Voitovi a poděkování Muzea Jindřichohradecka osobnostem, kteří pomáhali s organizací konference a byli jejími odbornými garanty.
Štěpánka Běhalová
Účastníci konference se sešli na slavnostním setkání, které proběhlo ve středu 20. září v hlavní budově muzea. Při této příležitosti byla pokřtěna publikace Nebeklíče od Landfrasů - knižní bestsellery 19. století, účastníci konference si prohlédli stejnojmennou výstavu ve výstavní síni Muzea Jindřichohradecka na Balbínově náměstí. Další doprovodný program zavedl účastníky konference na významná místa v Jindřichově Hradci spojená s působením zdejší tiskárny a slavné tiskařské rodiny Landfrasů, do expozic muzea, do kostela sv. Jana Křtitele, na jindřichohradecký zámek a do Domu gobelínů s expozicí Marie Hoppe-Teinitzerové.
