V jezuitském semináři Muzea Jindřichohradecka na Balbínově náměstí se ve čtvrtek 20. října v 15:00 hodin uskuteční vernisáž výstavy ŠTRÚDL, CVÍBOCH, BUCHTEL A DALKEN aneb střípky z vídeňské kuchyně v Jindřichově Hradci. Výstava je součástí česko-rakouského projektu „Kulinářské dědictví ATCZ288“, který je spolufinancován v rámci programu INTERREG V-A Rakousko-Česká republika. Na vernisáži zahraje smyčcové kvarteto z jindřichohradecké ZUŠ. Výstava potrvá do 6. ledna 2023.
Kulinářské dědictví každé země je určováno nejrůznějšími vlivy. Historická dopravní a obchodní spojení na linii České Budějovice – Brno – Znojmo – Vídeň a mobilita lidí na tomto území ovlivňovaly rozvoj i v kulinářské oblasti. Známou skutečností druhé poloviny 19. století byl příchod dělníků a řemeslníků z Čech a Moravy do Vídně. Ve vídeňských měšťanských domácnostech byly mimoto velkou měrou zaměstnávány kuchařky a chůvy z těchto regionů. V důsledku vzniku nového československého státu došlo ke zpětným migračním tokům, které zesílily v souvislosti s „anšlusem“ Rakouska a po roce 1945. Vídeň jako hlavní město Rakousko-uherské monarchie byla častým cílem českých a moravských dělníků, řemeslníků, služek a kuchařek až do počátku 20. století.
„Tradovalo se, že na přelomu 19. a 20. století je Vídeň největším českým městem. Toto tvrzení nebylo daleko od pravdy, vždyť každá druhá služebná sem přišla z Českého království, nejvíce pak z jižních Čech a z jižní a střední Moravy. Podle odhadů bylo v období kolem první světové války ve městě usídleno kolem 600 000 Čechů a Moravanů. Zažilo se dokonce rčení, že každý správný Vídeňák, který je k něčemu, je z Brna. Díky českým kuchařkám pronikla do kuchyní panských domácností řada jídel, která měla od té doby rakouskou kuchyni trvale charakterizovat. Tento průnik zahrnoval sladká a moučná jídla na bázi povidel, která se mohla použít do buchet nebo koláčů. Oblíbené ve Vídni tak byly třeba české lívance, buchty nebo ovocné knedlíky. Z této kulturní výměny ale pocházejí také hutná jídla, jakými jsou halušky nebo klobásy. Do českých kuchyní zas pro změnu z Vídně a okolí připutoval nejenom vídeňský řízek, roštěná a štrůdl, ale i sachr, císařský trhanec a řada dalších lahůdek,“ dodává kurátorka výstavy Alexandra Zvonařová.
Cílem společného česko-rakouského projektu „Kulinářské dědictví/Kulinarisches Erbe ATCZ288-ATCZ kulinarisch“, který byl spolufinancován v rámci programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika, bylo postihnout na lince Čechy-Morava-Vídeň kulturní transfery ve stravování v období let 1750–1918. V rámci projektu, na kterém se hlavní měrou podíleli odborníci z Österreichisches Gesellschafts-und Wirtschaftsmuseum ve Vídni, Universität Salzburg, Jihomoravského muzea ve Znojmě a Muzea Jindřichohradecka, se podařilo uspořádat výpravný almanach, vytvořit základy databáze kuchařských knih a vybraných receptů, zdigitalizovat významné ručně psané i tištěné kuchařské knihy, připravit tři společné českorakouské výstavy ve Vídni, Znojmě a Jindřichově Hradci. Dále byla vydána kuchařská kniha a zpracovány desítky odborných rešerší a digitálních záznamů historických dokumentů o kultuře stravování a stolování v období od roku 1750 do první světové války na území Čech, Moravy a Vídně a proveden výzkum pramenů o historickém vývoji vídeňské a česko-moravské kuchyně. Výstava v Muzeu Jindřichohradecka, která bude trvat od 21. října 2022 do 6. ledna 2023, představí kromě velkého množství informací také trojrozměrné předměty mající vztah k české a rakouské kuchyni a chybět nebudou ani kuchařské knihy. Rukou psané i tištěné kuchařky se v mnoha rodinách předávají z generace na generaci a jsou i součástí muzejních knižních sbírek Muzea Jindřichohradecka, jehož nejstarší dochované rukopisné české i německé kuchařské knihy pocházejí z 18. století. Tištěné kuchařské knihy vstoupily do českých domácností až na přelomu 18. a 19. století, kdy byly nejdříve vydávány překlady německých originálů kuchařek, k nimž patřila např. Vídeňská kuchařská kniha. Do českého prostředí pak náležela Výborná pražská kuchařská kniha ,,od jistého knížecího ústního lékaře“ vydaná v roce 1805 v Praze a především opakovaně od počátku století v češtině i němčině vydávaná kuchařka Václava Pacovského a později též Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové. Kuchařky se staly v devatenáctém století oblíbeným titulem v mnoha tiskárnách na území Čech a Moravy včetně jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny. V roce 1821 vytiskl Josef Landfras Novou výbornou knížku kuchařskou jistého Antonína Kuperia, s níž souvisí dokonce spor tiskaře s Magdalenou Dobromilou Rettigovou zmiňovaný ve druhém vydání Domácí kuchařky z roku 1829. Landfrasova tiskárna připravila v roce 1827 pro své čtenáře také vydání Pacovského titulu Ouplné umění kuchařské a německou variantu pod názvem Vollständiges Kochbuch, v polovině 19. století nabídla na knižní trh titul Neuestes treffliches Kochbuch nebo Praktische Köchin Anny Rosenmüllerové. Tyto kuchařské knihy, stejně jako i později vydané převážně české tituly obsahují tradiční recepty české, rakouské a německé kuchyně, podle kterých se v Čechách vařilo.
Srdečně Vás zveme na slavnostní vernisáž s ochutnávkou tradičních „vídeňských“ specialit, která se uskuteční ve čtvrtek 20. října, tentokráte již od 15 hodin, ve výstavní síni „V jezuitském semináři“ na Balbínově náměstí.
Mgr. Alexandra Zvonařová
vedoucí odborného úseku, etnografka, správce národopisných sbírek,
fondu historických fotografií, betlémů, textilu
tel.: 384 363 661, +420 728 989 968
e-mail: zvonarova@mjh.cz
PhDr. Štěpánka Běhalová, Ph.D.
odborná knihovnice, správce sbírkového knižního fondu (rukopisy, staré tisky, Landfrasova tiskárna)
tel.: 384 363 661
e-mail: behalova@mjh.cz
Ing. Martina Machartová
edukace, propagace, marketing
tel.: 384 363 661 +420 702 208 639
e-mail: machartova@mjh.cz